Kolik peněz si půjčit do podnikání? Jak určit správnou výši financování

Když podnikatel hledá financování, snadno začne otázkou, jak vysokou částku může získat. Pro rozhodnutí je ale důležitější jiná otázka: kolik peněz podnikání skutečně potřebuje, aby vyřešilo konkrétní situaci a zároveň si zachovalo dostatek prostředků na běžný provoz.

Příliš nízká částka nemusí problém vyřešit. Příliš vysoká naopak vytváří zbytečně velký závazek a náklady. Správná výše financování proto nevychází z maximálního dostupného limitu, ale z konkrétní finanční mezery a realistického plánu jejího splacení.

Nejde o univerzální vzorec, který by fungoval pro každého. Malý e-shop, stavební řemeslník a poskytovatel služeb mají jiné náklady, jiné termíny příjmů i jiné provozní rezervy. Princip výpočtu je ale podobný.

Začněte konkrétním účelem, ne dostupným limitem

Nejdříve si přesně napište, co chcete financovat. Může jít o materiál pro potvrzenou zakázku, zásoby před sezónou, opravu pracovního auta, nové vybavení nebo krátké období mezi úhradou dodavateli a platbou od zákazníka.

K hlavnímu výdaji připočítejte související náklady, které byste jinak mohli přehlédnout. U materiálu může jít o dopravu, montáž nebo zálohu dodavateli. U zařízení o instalaci, servis nebo další vybavení potřebné k jeho využití.

Čím přesněji znáte účel a celkový náklad, tím menší je riziko, že budete později částku navyšovat nebo naopak zaplatíte za peníze, které jste nepotřebovali.

Spočítejte skutečnou finanční mezeru

Potřebná částka není automaticky stejná jako cena nákupu. Část výdaje můžete pokrýt z vlastních volných prostředků, zálohy od zákazníka nebo příjmu, který s vysokou jistotou dorazí ještě před splatností Vašich závazků.

Prakticky si můžete výpočet představit takto: vezmete celkový nezbytný výdaj, připočtete provozní částku, kterou potřebujete zachovat, a odečtete skutečně volné vlastní prostředky a jisté příjmy dostupné včas. Výsledkem je finanční mezera, kterou má smysl řešit.

Pokud si nejste jistí, které peníze na účtu jsou skutečně volné, pomůže nejprve jednoduchý přehled příjmů a výdajů. Postup popisujeme v článku Cash flow v podnikání: jak ho řídit a předejít výpadku peněz.

Nezaměňujte peníze na účtu za volnou hotovost

Zůstatek na účtu může vypadat dostatečně, ale jeho část už může být určena na nájem, mzdy, daně, odvody, dodavatele nebo jiné výdaje splatné během několika dnů. Pokud vše použijete na novou zakázku, může být firma zisková a přesto jí začne chybět hotovost na běžný provoz.

Proto do výpočtu oddělte také minimální provozní rezervu. Jak ji nastavit podle reálných nákladů podnikání, rozebírá článek Finanční rezerva v podnikání: kolik peněz mít bokem a jak ji budovat.

Vlastní peníze mají obvykle nejnižší přímý náklad, ale jejich využití do poslední koruny nemusí být nejbezpečnější variantou. Rozhodující je, co firmě zůstane po zaplacení výdaje.

Do očekávaných příjmů započítejte jen to, co je realistické

Častou chybou je snížit potřebnou částku o peníze, které podnikatel teprve doufá získat. Nová zakázka může být rozjednaná, ale dokud není potvrzená, není stejná jako podepsaná objednávka. Stejně tak vystavená faktura nemusí být uhrazena přesně v den splatnosti.

Při plánování je rozumné oddělit jisté příjmy od pravděpodobných. Financování by nemělo stát na tom, že několik optimistických předpokladů vyjde současně.

Pokud by několikadenní zpoždění zákazníka způsobilo problém se splacením, není problém jen ve výši částky. Je potřeba znovu posoudit také splatnost a časový plán.

Výše financování a doba splácení patří k sobě

Stejná částka může být pro dva podnikatele úplně jiným závazkem. Pokud se peníze vložené do zakázky vrátí za tři týdny, je situace jiná než u investice, která bude vydělávat postupně celý rok.

Proto spolu s částkou vždy posuzujte i způsob splácení. Přehled rozdílů mezi jednotlivými možnostmi najdete v článku Krátkodobý úvěr, splátkový úvěr nebo kreditní linka?.

Praktický příklad: zakázka vyžaduje 90 000 Kč předem

Řemeslník získá potvrzenou zakázku. Materiál, doprava a další vstupy budou stát 90 000 Kč. Na účtu má 65 000 Kč, ale během následujících tří týdnů musí zaplatit 30 000 Kč běžných provozních nákladů. Zákazník navíc poskytne zálohu 15 000 Kč.

Pokud by podnikatel vycházel pouze ze zůstatku na účtu, mohl by mít pocit, že potřebuje půjčit 25 000 Kč. Ve skutečnosti ale nemůže použít všech 65 000 Kč, protože část potřebuje na provoz. Z vlastních prostředků může bezpečně využít 35 000 Kč a dalších 15 000 Kč pokryje záloha. Finanční mezera tak činí 40 000 Kč.

Teprve potom má smysl řešit, zda 40 000 Kč odpovídá očekávanému příjmu ze zakázky, jak rychle se peníze vrátí a jaké splácení podnikatel zvládne. Výpočet tedy nezačal u nabídky poskytovatele, ale u skutečného provozu firmy.

U opakované potřeby řešte spíše limit než každou jednotlivou částku

Některé firmy nepotřebují peníze jednorázově. Pravidelně předfinancují materiál, čekají na úhrady faktur nebo mají během měsíce několik menších provozních výkyvů. V takové situaci má význam sledovat typickou nejvyšší finanční mezeru v průběhu měsíce, nikoli sčítat všechny výdaje.

Pokud se například mezera běžně pohybuje mezi 20 000 a 50 000 Kč, není automaticky důvod připravovat financování na součet všech nákupů za měsíc. Důležité je, kolik peněz chybí v jednom okamžiku.

Před žádostí udělejte kontrolu schopnosti splácet

Posledním krokem je jednoduchý zátěžový test. Co se stane, když zákazník zaplatí o týden později? Zvládnete vedle splátky uhradit běžné provozní výdaje? Zůstane Vám po splacení dostatek hotovosti na další zakázku?

Přiměřenost požadované částky je důležitá také při posouzení žádosti. Další doporučení najdete v článku Jak zvýšit šanci na schválení podnikatelského úvěru?.

Co si z článku zapamatovat

• Začněte skutečným účelem a celkovým nákladem, ne maximálním dostupným limitem.

• Od nákladů odečtěte pouze skutečně volné vlastní prostředky a realistické příjmy dostupné včas.

• Ponechte firmě provozní rezervu na běžné a neočekávané výdaje.

• Výši financování vždy posuzujte společně s dobou splatnosti a zdrojem splacení.

• U opakovaných potřeb sledujte největší finanční mezeru v čase, ne součet všech měsíčních výdajů.

Nejčastější otázky

Je lepší půjčit si raději o něco více pro jistotu?

Rezerva má smysl, ale neměla by vznikat automaticky navýšením cizího financování. Nejdříve určete skutečnou potřebu a vlastní provozní rezervu. Každá další čerpaná koruna zvyšuje závazek a náklady.

Mám do výpočtu zahrnout fakturu, která ještě není zaplacená?

Pouze opatrně. Záleží na spolehlivosti odběratele a termínu. Vystavená faktura není totéž co peníze na účtu, proto je vhodné počítat i s možným zpožděním.

Je správná částka stejná jako cena financovaného nákupu?

Často ne. Část nákupu může pokrýt záloha, vlastní volné prostředky nebo jiný jistý příjem. Naopak mohou existovat související náklady, které cenu samotného nákupu zvyšují.

Správná částka má řešit konkrétní mezeru

Před podáním žádosti si proto nespočítejte jen cenu toho, co chcete koupit. Podívejte se na několik týdnů dopředu, oddělte provozní rezervu a určete, kdy se financované peníze vrátí zpět do podnikání.

Čím přesněji znáte skutečnou finanční mezeru, tím lépe můžete vybrat částku i způsob splácení, které zapadnou do reálného cash flow firmy místo toho, aby ho zbytečně zatížily.